Vodní dílo Šance
Vodní dílo Šance je součástí Vodohospodářské soustavy povodí Odry
Zajišťuje zejména zásobování obyvatelstva pitnou vodou prostřednictvím odběru společnosti Severomoravských vodáren a kanalizací Ostrava a.s. o průměrném množství 800 l/s a ochranu před povodněmi, dále pak zajišťuje minimální průtok pod hrází, nadlepšování průtoků v řece Ostravici a energetické využití průtoků vypouštěných do toku pod hrází.
Údolní nádrž Šance na řece Ostravici byla vybudována v letech 1964 – 1969, aby pokryla narůstající nároky Ostravska na pitnou vodu. Rekonstrukce Šanců v hodnotě téměř 470 miliónů korun Kč proběhla v letech 2015 – 2018.
Účel nádrže
Údolní nádrž Šance na řece Ostravici slouží dvěma hlavním účelům – k zásobování části Ostravské aglomerace pitnou vodou (v kombinaci s vodárenskými nádržemi Kružberk a Slezská Harta na Moravici a Morávka na Morávce) a k povodňové ochraně níže situované říční trati řeky Ostravice v délce přibližně 45 km od profilu hráze až po Ostravu.
Zásobování obyvatelstva pitnou vodou
Vodní nádrž Šance je důležitým zdrojem pitné vody pro obyvatele Ostravy, Frýdeckomístecka i části Karvinska. Kvalita vody, akumulovaná v nádrži zde v horském prostředí Moravskoslezských Beskyd, je dlouhodobě na velmi vysoké úrovni a je přísně kontrolována. Voda je přímo z nádrže vedena 7,5 km dlouhým potrubním řadem do úpravny vody ve Frýdlantu n/O – Nové Vsi. Kvalitu odebírané vody z nádrže lze ovlivňovat etážovým odběrem z věže (výška 56 m), umístěné u návodní paty hráze a zpřístupněné pomocí visuté lávky. Současný odběr vody z přehrady činí průměrně 800 l/s. Z úpravny je trubními rozvody zásobována zejména jižní část aglomerace od Novojičínska přes prostor Frýdku –Místku, Havířova (částečně) až po Karvinou. Na nádrži Šance je jako na ostatních vodárenských nádržích v povodí Odry jakákoliv rekreace zakázána, nádrž je vyňata i z výkonu rybářského práva a je na ní správcem přehrady provozováno účelové rybné hospodářství. K udržení kvality slouží ochranná pásma I. a II. stupně.
Technickobezpečnostní dohled (TBD) je každodenním úkolem hrázného
Po rekonstrukci v letech 2015 – 2018 je přehrada ve výborném stavu. Přesto se denně kontroluje její aktuální technický stav a to jak z hlediska bezpečnosti a stability, tak i prevence možných poruch.
Technické parametry
Přehradní těleso vodního díla Šance tvoří kamenitá hráz s vnitřním hlinitým těsněním.
- Povodí nádrže: 146,61 km2
- Délka hráze v koruně: 342,25 m
- Max. výška konstrukce hráze: 63,5 m
- Max. výška hráze nad terénem: 57,0 m
- Celkový objem nádrže: 56,366 mil. m3
- Zásobní letní: 41,626 mil. m3
- Zásobní zimní: 42,637 mil. m3
- Retenční letní: 14,74 mil. m3
- Retenční zimní: 13,729 mil. m3
- Stálý: 2,128 mil. m3
- Délka zátopy 7,6 km
- Šířka zátopy 0,75 km
- Zatopená plocha 306 ha
Ochranná pásma
Vodní nádrž Šance je důležitým zdrojem pitné vody pro obyvatele Moravskoslezského kraje. Pro udržení kvality vody jsou stanovena dvě ochranná pásma.
Ochranné pásmo I. stupně
- zákaz vstupu
- zákaz vjezdu
- zákaz používání chemických přípravků
- zákaz rybolovu i zákaz pastvy zvěře
- zákaz přeletů sportovních letadel i bezmotorových, rogala balonů
- zákaz výkonu myslivosti s výjimkou dohledání a odstranění zhaslé
a uhynulé zvěře
Ochranné pásmo II. stupně
- zákaz provádění zimní údržby struskou
- zákaz vjezdu do koryt vodních toků a jejich přejíždění motorovými vozidly
- zákaz přepravy ropných, toxických a radioaktivních látek
- zákaz činnosti a manipulace se závadnými látkami
- zákaz provádění zemních prací narušujících půdní vrstvu a zmenšující mocnost krycích vrstev
- zákaz používání chemických přípravků
- zákaz pastvy hospodářských zvířat
Historie
Záměr na výstavbu přehrady vznikl více než před 100 lety po katastrofálních povodních na Ostravici v letech 1902 – 3.
Impulsem k vlastní výstavbě o téměř 60 letech později ale nakonec byla potřeba pokrýt narůstající nároky na pitnou vodu na rozvíjejícím se Ostravsku.
V letech 1964 až 1969 tak byla vybudována údolní nádrž s přehradním tělesem v té době v republice největší výšce sypané kamenité hráze (65 m), která byla těsněna vnitřním zemním těsnicím jádrem. Technicky ojedinělým tehdy bylo i vedení silnice levobřežním úbočím hory Smrk (1276 m n.m.) pomocí tzv. estakády. Silnici bylo nutno tudy vybudovat jako náhradu za původní, která byla v údolí zatopena přehradou. Značným geologickým problémem byl i výskyt sesuvů, nacházejících se v latentní rovnováze v prostoru zátopy, když největší z nich se nachází na svahu pravobřežního údolí bystřiny Řečice. Výstavbou přehrady byla zatopená obec Staré Hamry, jejíž počet obyvatel z 50. let minulého století (2500) poklesl přibližně na polovinu.
